Chrudimské mlýnské kolo

Pohnutá historie města Chrudim v kostce

První doložená písemná zmínka o Chrudimi, kterou bychom mohli označit za „pravěk Facebooku“, se vztahuje k roku 1055. Tehdy prý podle Kosmovy kroniky došlo k tragické události – zemřel český kníže Břetislav I. Nejvýznamnější mezník, který by se dal přirovnat ke zlatému věku města, nastal s jeho založením jako královského města Přemyslem Otakarem II. někdy před rokem 1276.

Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu, což byla tehdejší „dálnice“, podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji. Díky tomu se Chrudim zařadila mezi top města českého království ve vrcholném středověku. Od roku 1307 patřila s určitými pauzami ke královským věnným městům – takovým malým VIP klubům pro manželky českých panovníků, které jim poskytovaly příjem.

Tato tradice vydržela až do roku 1918, kdy habsburská monarchie skončila svou dlouhou éru vlády. Na počátku husitských válek (1419–1434) se Chrudim rozhodla přidat na stranu protikatolickou a německy mluvící část obyvatelstva z města odešla. Od té doby je Chrudim, stejně jako celý region Chrudimska, takřka výhradně českým teritoriem.

Město si nevybíralo snadné cesty ani během neúspěšných stavovských povstání v letech 1547 a 1618–1621, kdy stálo proti panujícím Habsburkům. Toto rozhodnutí pro něj ale mělo vždy vážné důsledky. Od 16. století začal upadat význam v českém království, ale Chrudim si udržela svou pozici jako důležité správní centrum.

Epidemie, hladomory a živelné pohromy pravidelně zasahovaly do života města – bylo to jako scénář z hororu! Požáry hradiště jsou doloženy už v 11. a 12. století, a dokonce i krátce po založení města na přelomu 13. a 14. století museli jeho obyvatelé řešit rozsáhlý požár. Těžkou ranou byla také třicetiletá válka (1618 – 1648), během níž v důsledku rekatolizace odešlo evangelické obyvatelstvo. Posledními velkými pohromami byl požár dvou předměstí 6. srpna 1850 a několik povodní ve druhé polovině 19. století.

V 18. a 19. století se zrodil současný ráz poklidného provincionálního města, kterému napomohlo i pozdní zavedení železnice (1871) a pomalejší rozvoj průmyslové výroby. Co však Chrudim ztrácela na hospodářském a správním významu, získávala díky řadě osobností a podpoře řady institucí v oblasti kulturního života a školství. A tak se Chrudim stala zajímavým místem s humorným nádechem, kde se směje i historie!